Rozhovor s Robinem Mikušiakem, pořadatelem festivalu Město lidem, lidé městu

Festival Město lidem, lidé městu proměňuje historické centrum Českých Budějovic na dva srpnové dny v multižánrovou oslavu kultury, kreativity a společenského setkávání. Protože stojí za ním tým FreeProduction.cz, chtěli bychom se dozvědět víc o tom, jak taková akce vzniká, co je při jejím pořádání největší výzvou a co ji dělá jedinečnou.

Můžete se prosím krátce představit – kdo jste, odkud FreeProduction.cz pochází a jak jste se dostali k organizaci akcí „Město lidem, lidé městu“?

Free Production vznikla v roce 1996 jako agentura pořádající primárně taneční párty. To trvalo zhruba 8 let. Následně do svého portfolia přidala skateboardové závody, závody na horských kolech a velké indoor hiphopové festivaly. K tomu městské slavnosti, gastronomické akce a akce na klíč pro firemní klienty. Já jsem zakladatelem, stále majitelem a hlavním produkčním a dramaturgem. Úzce spolupracujeme s dvěma zapsanými spolky, z nichž jeden pořádá i Město lidem, lidé městu.

Jak byste popsal hlavní myšlenku a poslání festivalu Město lidem, lidé městu – co se snažíte návštěvníkům předat?

Snažíme se nabídnout setkávání přátel, jedinečnou atmosféru a neotřelý kulturní projekt v historickém centru bez pouťových atrakcí, historických kostýmů, nafukovacích skákadel a špatného jídla. Zároveň nabízíme možnost prezentace mnoha českobudějovickým umělcům, spolkům, sdružením a neziskovým organizacím.

Festival je multižánrový – jak vybíráte program, aby pokrýval hudbu, divadlo, street art, workshopy i gastronomii tak, aby oslovil všechny věkové skupiny?

Hodně dle vlastního vkusu, hodně dle toho, jak to vidí členové našeho týmu, a určitě reagujeme na trendy. Každopádně ale musí každý účinkující splňovat to, že se jeho vystoupení nese v pohodovém duchu. Máme samozřejmě rádi různorodou hudbu a nejen hudbu, ale spousta z toho se na tuto akci nehodí. Hodně interpretů, kteří se třeba líbí mně, by byli “už moc” a pro tento typ projektu nejsou vhodní.

Jak vypadá typická příprava na tak rozsáhlou akci – co vše musíte zajistit měsíce či týdny dopředu (program, povolení, logistika)?

Plánovat začínáme zhruba v říjnu. Řešíte DIO (dopravně inženýrská opatření), program, finance (to je každoročně horší a horší), sponzory, dotace, granty, kooperace s dalšími agenturami a gastro nabídku. Mohlo by se zdát, že zrovna jídlo je easy, ale opravdu není. Jdeme pouze po kvalitě a často musíte přemlouvat, aby ten či onen foodtruck dorazil.

Co je podle vás nejnáročnější při koordinaci jednotlivých prvků akce – například synchronizace hudebních setů, uměleckých vystoupení, workshopů i street food zón?

Pro mě osobně je produkce rutina. Celý tým pracuje dobře a mám nového šikovného kolegu, který mnoho věcí přebírá pod sebe. Nejtěžší je pro nás finanční pokrytí akce a již několikrát se zdálo, že to bude poslední ročník. Obrovské množství nápadů zůstává v šuplíku nebo jsou realizovány z části nebo neúplně, což je obrovská škoda.

Festival probíhá ve veřejném prostoru – jak řešíte spolupráci s městem, technickými službami a bezpečnostními složkami, aby vše fungovalo bez problémů?

Tady si tedy stěžovat nemůžeme. Městská policie – super. Úředníci na magistrátu – super. Dopravní podnik města České Budějovice – super. FCC České Budějovice – super.

Program je zdarma přístupný všem – jaký má podle vás tento formát vliv na účast veřejnosti a atmosféru celé akce?

Zásadní. Volnost a otevřenost veřejného prostoru je obrovský benefit. Zároveň jsme schopni realizovat dekorace, které se také málokde vidí a které dodávají akci nezaměnitelnou atmosféru. Škoda, že už nepoužíváme živou trávu, což byla naše signifikantní záležitost, a lidé milovali sednout si v centru města na hustý, živý trávník.

Lidé se festivalu účastní každoročně s rodinami i jednotlivci. Co je podle vás největší přínos této akce pro komunitu města a jeho obyvatele?

Setkávání. Atmosféra. Pocit, že je město zase jen a pouze pro nás, pro lidi, pro Budějčáky. A také ukázat turistům, že má smysl se do jihočeské metropole vracet a dále objevovat nejen zajímavé kulturní akce, ale historii, památky, gastronomii…

Jaké technické a logistické výzvy řešíte zejména při venkovních akcích – počasí, infrastruktura, zázemí umělců, pohyb lidí v ulicích?

Počasí máme vyřešené. Neřešíme ho, jelikož ho neovlivníme. Samozřejmě řešíme, že se určité materiály nehodí na dekorace, jelikož by nasákly vodu a mohly být příliš těžké na pověšení a podobně. A vystoupení, která jsou pod střechou, proběhnou a ta, která ne, se buď zruší, nebo přesunou dle předpovědi. Nejsme festival, kde jsou na pódiu drahé hvězdy, na které si lidé koupili vstupenky a “musí” je vidět. Už jsme se naučili déšť přežít.

Na Město lidem, lidé městu se podílí desítky umělců, hudebníků i kreativních tvůrců. Jak probíhá výběr účinkujících a co je pro vás při jejich zařazení do programu klíčové?

Musí v první řadě bavit nás. Někdo v týmu řeší spíše kapely, zpěváky a DJs, někdo dětský program, někdo divadla a nový cirkus. A pak je klíčová cena. Jednou se nás v Rakousku ptali, jaký má akce rozpočet, a byli v šoku. U nich by to bylo pětkrát dražší.

Když se ohlédnete zpět – jak se festival proměnil od svého začátku až po loňský ročník? Co jste se naučili a co byste doporučili jiným pořadatelům velkých městských akcí?

Cesta začala v jedné ulici a nyní jsme na čtyřech ulicích a dvou náměstích. Naučilo? Spíš se nám vylepšily “skills” a jakoukoli akci jsme schopni zrealizovat kdekoli.

Jakým směrem byste chtěli festival v budoucnu dále posouvat – co byste rádi přidali nebo rozvinuli v následujících letech?

Dekorace, více nového cirkusu a větší zapojení místních. Třetí věc je o komunikaci a první a druhá o financích. Ty asi neklapnou.

Otázka na závěr – když se ohlédnete za loňským ročníkem festivalu, co byste řekli, že je nejdůležitější věc, kterou si návštěvníci z akce odnášejí?“

Stačí, když si řeknou: “Bylo to zase fajn, příště jdeme zase.”