Rozhovor s Hanou Húdkovou, JKU Racing

Postavit závodní elektrickou formuli od prvního náčrtu po start závodu za necelý rok. Přesně to si dal za cíl JKU Racing Team, nejmladší rakouský tým Formula Student z univerzity Johannese Keplera v Linci. Za jejich vozem Mercury stojí přes osm desítek studentů z dvaadvaceti zemí. Hana Húdková, která má v týmu na starosti komunikaci a partnery, popisuje, jak se takový projekt rozjede z nuly a co obnáší závodní víkend studentské formule.

Můžete se na úvod představit - odkud jste, co studujete a jak jste se dostala k JKU Racing Teamu?

Pocházím z malé vesničky u Olomouce, ale poslední roky žiju v Linci, kde na Johannes Kepler Univerzitě studuji obor umělé inteligence, teď ve 4. semestru.

Když člověk studuje tak dynamický obor, jako je AI, přirozeně hledá i praktické projekty, kde si může vyzkoušet, jak se teorie potkává s realitou - a tým s elektrickou formulí, který si tvoří vlastní software, elektroniku i obchodní strategii, byl přesně to, co mě zaujalo. Do JKU Racing Teamu jsem se zapojila a dnes vedu marketingové oddělení.

Formula Student u nás pořád není úplně známý pojem. Jak byste laikovi vysvětlila, co to je a čím se liší od běžných motoristických závodů?

Formula Student je mezinárodní inženýrská soutěž pro vysokoškolské týmy, kde si každý tým navrhne, postaví a odzávodí vlastní jednomístný závodní vůz.

Na rozdíl od klasických motoristických závodů ale nejde jenom o to, kdo dojede první. Body se rozdělují i za technický návrh, byznysový plán nebo prezentaci nákladů, takže se hodnotí vůz jako celý inženýrský a podnikatelský projekt, ne jenom rychlost na trati.

JKU Racing Team si dal za cíl být prvním rakouským týmem, který navrhne, postaví a odzávodí elektrický vůz za méně než dvanáct měsíců. Odkud se vzala odvaha stanovit si takhle napjatý termín hned v první sezóně?

Celý projekt odstartoval Bernhard Krenmayr, zaměstnanec univerzity, který chtěl JKU Racing Team rozjet jako součást brandingové strategie školy. Po jeho iniciativě následovala rozsáhlá rešerše, která ukázala, že dvanáctiměsíční timeline je reálná a že se dá takhle ambiciózní cíl skutečně splnit.

Po první prezentaci studentům se k projektu přidali motivovaní lidé, z nichž řada dnes v týmu zastává vedoucí pozice. Od té chvíle to už nebyla otázka „jestli“, ale „jak“.

Vaše první formule se jmenuje Mercury a má pohon všech kol a 429 bateriových článků. Jak takový vůz vzniká od prvního nápadu po hotový stroj a byl moment, kdy to vypadalo, že se termín nestihne?

Na začátku bylo potřeba zajistit financování - sponzory a rozpočet, bez kterých by se projekt vůbec nemohl rozjet. Pak přišel na řadu technický design, výběr materiálů a dodavatelů, kde nám hodně pomohla spolupráce s ostatními Formula Student týmy, jak v Rakousku, tak po celém světě. A nakonec už to byla ryze praktická část - svařování, montáž a všechno, co dělá z návrhu skutečný vůz.

Jestli byl moment, kdy to vypadalo, že termín nestihneme? Jsem si jistá, že takových nocí v dílně měli naši inženýři víc než jednu. Naštěstí to ale nikdo nevzdal a nakonec se nám podařilo auto na start postavit.

V týmu je přes osmdesát lidí z dvaadvaceti zemí a osmnácti oborů - od strojařů přes softwaráře až po ekonomy. Jak se taková parta drží pohromadě, aby všichni táhli za jeden provaz?

Máme jasně danou organizační strukturu - vedoucí jednotlivých oddělení a direktoři, kteří nad rámec toho dohlížejí na celé divize - takže každý přesně ví, kdo za co zodpovídá.

Co nás ale drží pohromadě nejvíc, je motivace - všem nám na výsledku skutečně záleží a sledujeme jeden a ten samý cíl.

Rollout, tedy první veřejné odhalení vozu, je pro každý tým velký den. Jak jste ten okamžik prožívala vy a jaké byly reakce okolí?

Jako jedna z hlavních organizátorek jsem vše prožívala obzvlášť intenzivně - a když nakonec všechno proběhlo přesně tak, jak jsme plánovali, byl to pocit štěstí, který se ani nedá pořádně popsat, obzvlášť proto, že akci takové velikosti jsme dělali úplně poprvé.

A reakce byly skvělé - dostali jsme spoustu pozitivní zpětné vazby, ať už od sponzorů, univerzity nebo lidí, kteří na Rollout přišli.

Ve Formula Student se nehodnotí jen jízda, ale i obchodní plán, náklady a prezentace projektu. Jak se na tyhle disciplíny připravujete a v čem jsou pro tým těžší nebo naopak zajímavější než samotné závodění?

Obchodní plán je v podstatě to, co v malém představuje skutečnou firmu - musíme si vymyslet vlastní produkt nebo službu, která nějak souvisí s naším vozem, a k tomu postavit reálný byznysový model s finančními projekcemi i detailním technickým provedením, jako bychom tenhle nápad chtěli opravdu uvést na trh. Je to především o tom, umět svůj nápad profesionálně obhájit, skoro jako byste si obhajovali vlastní startup před investory.

Co se týče nákladů a prezentace projektu, tady se odráží celoroční práce na projektu - všechno máme podložené rešerší, pečlivě podloženými čísly a argumentací, takže svoji práci dokážeme obhájit do nejmenšího detailu.

Jestli je to těžší nebo zajímavější než samotné závodění, to se asi úplně porovnat nedá - jak statické, tak dynamické disciplíny stojí na obrovském množství práce předem.

Studentský tým stojí a padá s partnery, kteří ho podpoří. Co podle vás rozhoduje o tom, že firma řekne ano, a co partnerům nabízíte na oplátku?

Sponzoři jsou opravdu něco, bez čeho by naše organizace nemohla existovat, a proto si dáváme opravdu hodně záležet na naší prezentaci směrem k firmám. Co je podle mě nejvíc rozhodující, je ukázat zástupcům firmy, že náš cíl je reálně dosažitelný a že to celé nebereme na lehkou váhu - že za tím stojí promyšlený plán a jasně daný rámec toho, co spolupráce firmě přinese.

Zároveň ale nemůžu říct, že bylo jednoduché sponzory najít - pořád jsme čelili tomu, že jsme nový tým v první sezóně s opravdu ambiciózním cílem, a chvíli trvalo, než jsme firmám dokázali, že za tím cílem opravdu stojíme.

Na oplátku sponzorům nabízíme hlavně branding - logo přímo na voze, které je součástí vyšších sponzorských úrovní, prezentaci na sociálních sítích a při akcích jako byl Rollout, ale i přístup k talentovaným studentům napříč obory. Firmy totiž při náboru často cíleně oslovují organizace, které samy podporují - u nás to vidíme například na tom, že řada našich členů dnes pracuje pro Bosch, což je zároveň náš platinový sponzor.

V červenci jste se poprvé postavili konkurenci na závodech ve Švýcarsku. Co vás na prvním ostrém závodě nejvíc překvapilo a co si tým odvezl domů?

Na tomhle prvním závodě jsme se přímo dynamických disciplín, tedy samotné jízdy, ještě neúčastnili - zaměřili jsme se na statické disciplíny a technické inspekce, mechanické i elektrické, kterými musí auto projít, aby se vůbec mohlo postavit na start. Podařilo se nám projít mechanickou inspekcí, a i to je pro nás obrovský úspěch, protože ukazuje, že vůz splňuje všechny bezpečnostní a technické požadavky Formula Student.

Co jsme si určitě odvezli, byla především spousta zkušeností. Část týmu se sice loni zúčastnila FSA jako pozorovatelé, aby posbírali inspiraci a viděli, jak takový závod vypadá zevnitř, ale pro velkou většinu z nás to byla úplná premiéra - stát tam poprvé s vlastním autem a projít si celý proces naostro je zkušenost, kterou žádná příprava dopředu úplně nenahradí.

Paddock je pro tým na celý závodní víkend dílna, sklad, kancelář i místo na odpočinek. Jak u vás vypadá zázemí na závodech a co všechno se v něm musí odehrát?

Do paddocku musíme přivést úplně všechno, co budeme na místě potřebovat - nářadí, náhradní díly, elektroniku, prostě celou naši dílnu na kolech. Kromě toho ale řešíme i logistiku celého týmu na několik dní: stany na spaní i na společné posezení, vybavení na vaření, lavičky - v podstatě si tam stavíme malý tábor, protože tým na místě tráví celé dny od rána do večera a zázemí musí fungovat úplně samo o sobě.

A dělo se tam toho opravdu hodně najednou: poslední technické dodělávky na voze, opravy mezi jednotlivými inspekcemi, porady k tomu, co nás ještě čeká, ale zároveň i chvíle, kdy si tým konečně sedne k jídlu a na chvíli vypne.

Pořídili jste si dva stany, jeden s digitálním a druhý s vinylovým potiskem. Podle čeho jste vybírali a jak se od sebe obě varianty v praxi liší?

Při výběru jsme se plně spolehli na zkušenosti pana Tauška a jeho týmu - zadali jsme, k čemu stan potřebujeme a jaké máme nároky, a on nám vše velmi detailně rozepsal a doporučil variantu přesně na míru našim potřebám.

Co se týče rozdílu v praxi: na stan s digitálním potiskem jsme nechali vytisknout náš výrazný týmový gradient s dominantní růžovou. Díky potisku funguje stan jako výrazný vizuální prvek naší značky - na akcích jsme jasně rozpoznatelní a doslova nepřehlédnutelní, takže se nám tahle investice do brandingu jednoznačně vyplatila.

Co podle vás dá práce v takovém týmu studentovi navíc oproti běžnému studiu - a co byste vzkázala studentovi, který váhá, jestli se přihlásit?

Je to první opravdová zkušenost s tím, jak funguje firma zevnitř - člověk se tu učí pracovat s reálnými deadliny a tlakem, koordinovat se s ostatními odděleními a nést odpovědnost za své úkoly i za týmový výsledek. Platí to jak pro naše inženýry, tak pro studenty se zaměřením na byznys - oboje si tady vyzkouší praxi napříč celým projektem, ne jen ve svém úzkém oboru.

Studentovi, který váhá, bych vzkázala: teorie z přednášek je dobrý základ, ale skutečné pochopení přijde až s praxí - a přesně tu u nás dostanete.

Máte za sebou první sezónu. Co chcete u dalšího vozu udělat jinak a kam by se měl tým posunout v příštích letech?

Co se týče technické stránky vozu, tam se z velké části řídíme aktuálním Rule Bookem Formula Student - pravidla se každý rok trochu mění a naše úpravy na ně tedy budou přímo navazovat.

Co ale rozhodně plánujeme jako velký krok vpřed, je autonomní řízení. V týmu se na to dané oddělení připravuje už v této sezóně. Je to přirozený další krok pro nás jako tým a zároveň obrovská příležitost ukázat, co všechno umíme.

Otázka na závěr - kdybyste měla jednou větou popsat, co pro vás JKU Racing Team znamená, co by to bylo?

JKU Racing Team pro mě znamená nejen úžasný projekt, ale hlavně nasbírané zkušenosti, příležitost pracovat se skvělými lidmi a zažít týmového ducha, který se jen tak nevidí.

Paddock je pro závodní tým dílna, sklad i jídelna zároveň, a všechno to musí vydržet několik dní pod širým nebem. V RedX dodáváme stany pro motoristické sporty, které dva lidé postaví za pár minut a které se dají potisknout barvami a logem týmu tak, aby byl v paddocku poznat na první pohled.