Rozhovor s Richardem Přibylem, MOTO LISÝ motoškola

MOTO LISÝ motoškola učí motorkáře správně ovládat svůj motocykl a byla jednou z prvních motoškol svého druhu v Česku. Od silničních a enduro kurzů přes tréninky na okruhových motodromech až po zahraniční expedice ve Španělsku a na Balkánu. Rozhovor s Richardem Přibylem odkrývá, jak se za dvě dekády proměnili čeští motorkáři, co obnáší vést expedici i velký MotoFestival a proč je bezpečná jízda věcí tréninku, ne štěstí.

Můžete se krátce představit - jaká je vaše role v MOTO LISÝ a jak jste se k motoškole dostal?

Do motoškoly MOTO LISÝ jsem vstupoval jako žák v roce 2016, takže jsem byl vlastně téměř u jejích začátků. Přístup a metodika, kterou Míra vedl kurzy, mě tehdy hodně oslovily a začal jsem na kurzy jezdit pravidelně - klidně i pětkrát ročně. Bavilo mě se vzdělávat, učit se novým věcem a posouvat své jezdecké dovednosti.

Z let strávených v motoškole jako žák se stalo přátelství. A když jsem pak v roce 2023 dostal od Mirinky a Míry Lisého nabídku vstoupit do motoškoly a pomáhat jim s vedením, aby vše fungovalo, jak má, neváhal jsem.

Míra Lisý působí jako instruktor už přes 20 let a stál u samotného vzniku motoškol v ČR. Jak se za tu dobu proměnili motorkáři, kteří k vám přicházejí, a jejich požadavky?

Motorkáři se moc nezměnili. Změnily se stroje, na kterých jezdí. Motorky jsou dnes velmi výkonné a rychlé, ale dovednosti motorkářů jsou mnohdy nedostačující k tomu, aby jezdili bezpečně. Z autoškol chodí mladí jezdci s minimem informací, skoro žádnou praxí v provozu a s dovednostmi, které na bezpečnou jízdu a správné ovládání motocyklu nestačí.

Velkou skupinu žáků dnes tvoří starší jezdci, kteří se buď za řídítka vracejí po X letech, nebo úplně začínají. Děti už odrostly a oni si začínají plnit sen o motorkaření. Co se dál mění, jsou trendy u motorek. Dnes jsou ve velké oblibě cestovní endura, lidé na motorkách začali cestovat a už to není jen o rychlé jízdě v zatáčkách.

Máte na starosti Bikers Club a koordinaci moto akcí - MotoFestival, MotoBuřty, otevírání a zavírání sezóny. Co je za těmito akcemi za myšlenku a v čem se liší od klasických kurzů?

Máme obrovské štěstí v tom, že se nám žáci na kurzy stále vracejí. Mají chuť se vzdělávat a posouvat. Jízda na motorce je sport, který se musí neustále trénovat. Kurzy jsou dnes postavené tak, že obsahují spoustu drilu a snažíme se žáky ve velmi krátkém čase posunout správným směrem.

Chyběl nám ale čas, kdy bychom si s žáky mohli v klidu popovídat, třeba i zasoutěžit - aby to nebylo jen o drilu a výuce, ale zapojila se do toho i zábava. Spousta žáků prošla už několika našimi kurzy a chtěli něco, kde se můžeme jen tak potkat a zablbnout. Proto jsme uvedli v život myšlenku MOTO AKCÍ a jsme rádi, že to má takový úspěch.

Motoškola nabízí opravdu pestrou škálu - silniční kurzy, terénní kurzy, individuální kurzy, tréninky na okruhových motodromech, dokonce i Motoškolku s Mirkou Lisou pro úplné začátečníky. Jak si klient vybere, co je pro něj to pravé?

Základem jízdy na motorce je její správné ovládání. Zní to jednoduše, ale 90 % lidí, co přijdou na kurz, se s motorkou neumí ani bezpečně otočit. Proto by výuka měla mít nějaký smysl a postupné dávkování dovedností. Je jasné, že začátečník s minimem najetých kilometrů nemůže jít drandit velký závodní okruh v Mostě nebo se pustit do těžkého terénu.

Se všemi jdeme postupně, kurzy máme rozdělené do vzdělávacích levelů a žáka se snažíme správně směrovat. Hodně si zakládáme na osobním přístupu - pokud si klient není jistý výběrem, vyslechneme ho a kurz doporučíme. Ty, které už na kurzu máme, směrujeme na vyšší level a doporučíme vhodný následný kurz. Krásně to funguje a pokud žák dostatečně trénuje, velmi rychle se začne posouvat.

Vy sám vedete expedice ve Španělsku a na Balkánu. Jak taková expedice vzniká, jak dlouho ji připravujete a co všechno musí sedět, aby se povedla?

Expedice je úplně jiná kapitola než kurz. Základem úspěšné expedice v zahraničí je znalost lokace, tras a umění si poradit v nečekaných situacích. Všechny trasy, které máme v expedicích zařazené, máme osobně projeté a víme, do čeho jedeme. Musíme velmi dobře zhodnotit jejich náročnost a mít alternativy třeba pro případ špatného počasí. Čas strávený nad přípravou je proto poměrně dlouhý.

Tyto zahraniční expedice jsou daleko od domova a na to musí člověk brát zřetel i při výběru náročnosti. Nepouštíme se proto do žádného extrému - naše expedice zvládne průměrný jezdec.

Co je pro průvodce expedice nejtěžší - terén, technika, nebo lidé v sedle?

Nejtěžší je zvládnout účastníky. Nikdy se vám nepodaří mít skupinu stejné jezdecké výkonnosti. Musíme na to vždy reagovat a postarat se o to, aby se někdo nenudil, nebo se naopak nedostával do nepříjemných situací a neohrozili jsme něčí zdraví. I nesprávně zvolená rychlost při jízdě může mít nedozírné následky, takže musíme hodně dobře vyhodnotit umění jednotlivých jezdců.

Pořádáte akce pro desítky až stovky lidí. Co všechno potřebujete pro solidní zázemí a jaké nároky máte na vybavení, jako jsou stany?

Nároky jsou veliké. Na všech kurzech musíme mít zázemí pomocí stanů. Je to pro nás místo, kde si účastníci mohou sednout a odpočinout, případně něco sníst. Závodní stany nás chrání před sluncem i deštěm a musejí zvládnout i silný vítr, protože učíme i na letištní ploše.

Stany musejí mít pevnou konstrukci a vydržet i častý převoz z lokace na lokaci. Levné stany z reklamních agentur nám tyto požadavky plnily velmi krátce - buď nevydržela konstrukce, nebo za velmi krátkou dobu došlo k vyblednutí potisku. Proto je pro nás stan dnes pomocník, na kterém nešetříme.

Máte v týmu instruktory zvučných jmen - Ervín Krajčovič, Patrik Homola, samotný Míra Lisý s 11 tituly mistra ČR v trialu. Jak funguje takový tým a čím to je, že spolu tak dlouho drží?

To je dobrá otázka. Udržet pohromadě takový tým není jednoduché. Každý z nich je silná osobnost, všichni jsou to velcí profesionálové a skvělí instruktoři. Není to ale jen o těchto jménech. Motoškola dnes disponuje 12 instruktory, kteří učí žáky na všech jezdeckých úrovních.

Každý z instruktorů má v motoškole své místo a jako celek se to nádherně doplňuje. Musím říct, že motoškola má dnes opravdu skvělý tým, který se navzájem respektuje, táhne za jeden provaz a dělá skvělou atmosféru na kurzech.

Když se ohlédnete zpátky - je nějaký moment z expedice, kempu nebo kurzu, který vám nejvíc utkvěl v paměti?

Těch momentů je spousta. Na spoustě akcí vznikne něco, co v paměti zůstane, ať už je to hláška, nebo nějaká událost. Silné jsou slzy štěstí po kurzech MotoŠkolky, kdy žačka konečně začne sama kroužit s motorkou a splní si svůj sen.

Překvapením pro nás bylo, když přijel žák s nájezdem skoro milion kilometrů na motocyklu, ale neuměl se s motorkou otočit - protože jezdil jen rovně po dálnici do Itálie a zpět. Nebo za zmínku stojí krásné plnění si snu na expedici ve Španělsku u sedmašedesátiletého žáka, který nikdy nejel s motorkou mimo asfalt, a to nadšení, když s námi brázdil offroady v nádherném pohoří Sierra Nevada.

Bezpečnost je u vás asi téma číslo jedna. Co je podle vás největší chyba, kterou dělají čeští motorkáři, a jak se dá odnaučit?

Je velmi smutné, co vidíme na kurzech. Jde hlavně o absolutně nevhodné oblečení, nedostatečnou ochranu, absenci páteřových chráničů, případně airbagů, které jsou dnes nejvyšší mírou ochrany jezdce. Chápeme, že vše stojí peníze. Pokud se ale dám na motorkaření, musím počítat s tím, že po koupi motorky následuje koupě kvalitního jezdeckého vybavení. Levná helma z hypermarketu, mikina a tenisky na nohách toho moc neochrání.

Téma ochrany jezdce máme součástí každého kurzu a těší nás, že si to spousta lidí uvědomí a na pořízení výbavy se zaměří. Když nám na další kurz přijede jezdec v airbagu, je to pro nás zadostiučinění, že čas strávený tímto tématem nepřišel vniveč.

Kam byste chtěl MOTO LISÝ posunout v příštích letech - nové destinace expedic, nové typy akcí?

Určitě nové lokace našich expedic. Srdce Balkánu jedeme už třetí sezónu a na další ročník přijdeme s novým programem. Novou lokací by měla být Itálie, na kterou se moc těšíme.

Co se týká klasických kurzů, také provedeme nějaké změny, nebo spíš doplnění nabídky. Od příští sezóny například v plné míře rozjedeme okruhový individuál. Okruh je vyšší level jízdy na motorce a pro posun jezdce je k tomu potřeba individuální přístup - nehledě na to, že připravujeme spoustu jezdců na vstup do okruhových agentur. Jsou to jezdci, kteří prošli našimi okruhovými kurzy v Písku nebo Mostě a chtějí si vyzkoušet adrenalin závodního tempa.

A na závěr jednou větou - co dělá jízdu na motorce pro vás tak zásadní zážitek?

Nejhezčí svět je ze hřbetu koně, nebo ze sedla motocyklu.