Rozhovor s Kristýnou Habáňovou - mobilní hospic Nejste sami

Mobilní hospic Nejste sami v Olomouci letos slaví 10 let existence. Bezplatně pomáhá nevyléčitelně nemocným prožít poslední chvíle života doma, v prostředí, které znají. Rozhovor s Kristýnou Habáňovou přibližuje, jak hospicová péče funguje, co pro ni znamená a proč je důležité, aby lidé o této možnosti věděli.

Můžete se krátce představit – jaká je vaše role v mobilním hospicu Nejste sami a jak jste se k hospicové péči dostala?

Pracuji jako PR a marketingová specialistka v mobilním hospici Nejste sami. Moje cesta k hospici byla postupná. Během studia na vysoké škole jsme se spolužáky založili nadační fond a mobilní hospic Nejste sami byl tehdy jedním z prvních projektů, které jsme podpořili. Postupně jsme se vraceli, poznávali tým i jejich práci a při jedné z návštěv vznikla myšlenka spolupráce.

Zároveň je pro mě tohle téma velmi osobní. V naší rodině jsme si v roce 2012 prošli situací, kdy bychom domácí hospicovou péči opravdu potřebovali, ale tehdy ještě nebyla na Olomoucku dostupná. Vím, jaké to je, když člověk hledá pomoc a neví, kam se obrátit. Možná i proto dnes cítím velkou zodpovědnost za to, aby se o této službě lidé dozvěděli včas.

Mobilní hospic Nejste sami letos slaví 10 let. Jak se za tu dobu změnil pohled české společnosti na umírání doma a na hospicovou péči obecně?

Letos slavíme 10 let od vzniku mobilního hospice Nejste sami. Za tu dobu se obrovsky posunulo vnímání mobilní specializované paliativní péče, ale stále se setkáváme s tím, že lidé o této možnosti nevědí nebo se o ní dozví příliš pozdě.

Často slyšíme větu: „Škoda, že jsme o vás nevěděli dřív.“ A to je přesně důvod, proč se nejen náš mobilní hospic, ale i další po celé České republice zapojují do osvěty, jako je mimo jiné i Papučový den.

Vaše služby zahrnují péči o dospělé i dětské pacienty, sociální poradenství i odlehčovací službu. Jak vypadá typický den vašeho týmu v terénu?

Den začíná společným setkáním lékařů a zdravotních sester, kde se plánuje péče o pacienty. Následují výjezdy do domácností, telefonáty s rodinami a řešení aktuálních situací.

Zdravotní sestry vyjíždějí k pacientům denně, lékaři reagují na změny zdravotního stavu u pacienta a jezdí na vizity. Sociální pracovnice pomáhají rodinám s příspěvky nebo kompenzačními pomůckami a asistentky v sociálních službách poskytují odlehčovací péči.

Jsme k dispozici 24 hodin denně, protože stav pacienta se může změnit kdykoliv a rodina má jistotu, že se na nás může kdykoliv obrátit.

Hodně lidí si pod hospicem představí budovu. Vy ale jezdíte za pacienty domů. Co tato forma péče přináší pacientům a jejich rodinám oproti pobytu v nemocnici?

Naše paní ředitelka vždycky říká, že my si tu nemocnici doveze k pacientovi domů. Doma má člověk své zázemí, své oblíbené věci a hlavně své blízké. Není omezený návštěvami, může být v kontaktu s rodinou kdykoliv.

Může to znít jako maličkosti, ale právě ty vytvářejí pocit klidu a bezpečí. My do tohoto prostředí přinášíme odbornou péči a oporu v náročných chvílích.

Péči poskytujete pacientům bezplatně, přičemž pojišťovny hradí necelou polovinu nákladů. Jak se vám daří zajistit financování a co pro vás znamená podpora dárců a partnerů?

Ano, naše péče je pro pacienty bezplatná, což je pro mnoho rodin zásadní informace. Zdravotní pojišťovny však pokrývají přibližně polovinu nákladů na péči.

Zbytek nákladů financujeme z darů jednotlivců, podpory firem, veřejných sbírek, dotací, nadací, obcí, měst a Olomouckého kraje. Díky tomu můžeme zdravotní péči poskytovat bezplatně a nepřetržitě.

Každá podpora nám pomáhá udržet službu dostupnou a zároveň ji rozvíjet. Proto si nesmírně vážíme každého z vás, kdo se rozhodne podpořit naši neziskovou organizaci.

Doufáme, že v budoucnu se systém financování od pojišťoven změní a budou pokryty veškeré náklady na zdravotní péči pacienta v MSPP.

Pečujete i o dětské pacienty. Jak se liší péče o dítě od péče o dospělého pacienta – a co to znamená pro tým, který se o ně stará?

Péče o dětské pacienty je specifická a velmi citlivá. U dětí se vždy hledají všechny možnosti léčby až do poslední chvíle.

Když už léčba nepřináší výsledky, snažíme se rodině pomoci vytvořit co nejklidnější prostředí doma. Jsme v úzkém kontaktu s nemocnicí i rodinou a reagujeme na aktuální potřeby dítěte i jeho blízkých. O dětské pacienty a jejich rodiny pečuje náš skvělý dětský tým.

Účastníte se i veřejných akcí – festivalů, výstav, charitativních eventů. Jakou roli hrají tyto akce pro hospic a co vám přinášejí? Jaké zázemí k nim potřebujete?

Veřejné akce jsou pro nás klíčové, protože právě tam se potkáváme s lidmi a můžeme jim vysvětlit, co mobilní hospic znamená.

Těšíme se, že na těchto akcích budeme mít podporu i v reklamním stanu, který nám darovala společnost RedX. Díky němu máme zázemí a budeme více vidět.

Často se setkáváme s lidmi, kteří o této službě nevěděli, a právě osobní setkání pro ně bývá první krok k tomu, aby se o péči začali zajímat.

Účastníme se festivalů, konferencí, benefičních událostí. Pro veřejnost pořádáme semináře pro neformální pečující nebo kulturní akce.

Když se ohlédnete za 10 lety fungování – jaký moment nebo příběh pacienta vám nejvíc utkvěl v paměti?

Za těch deset let jsme byli u stovek příběhů. Každý je jiný, ale všechny mají jedno společné, a to blízkost.

Každý lékař, zdravotní sestra, sociální pracovnice i asistentka v sociálních službách si s pacienty vytváří vlastní vztah. Každý z nás ty příběhy prožívá trochu jinak, ale vždy velmi osobně. Jsou to lidé, které poznáváme, se kterými trávíme čas, jsou to rodinné příběhy, které poznáváme a stáváme se po určitou dobu jejich součástí.

Jsou chvíle, kdy rodina sedí u jednoho stolu, drží se za ruce, někdy mlčí, jindy vzpomíná. Někdy se ještě smějí, jindy jsou jen potichu spolu.

Často slyšíme, že i když je to nejtěžší období v jejich životě, zároveň je to čas, na který nikdy nezapomenou. Protože měli možnost být spolu. Doma, bez spěchu, v prostředí, které znají.

A právě tehdy si uvědomujeme, že naše práce není jen o odborné péči, ale o tom být u těch nejdůležitějších okamžiků lidského života.

Práce v hospicu je psychicky náročná. Jak pečujete o svůj tým, aby lidé zvládali dlouhodobě doprovázet umírající?

Práce v hospici je náročná, a proto se snažíme vědomě pečovat i o náš tým.

Máme možnost supervizí, terapií s psycholožkou, sdílíme zkušenosti, podporujeme otevřenou komunikaci a snažíme se vytvářet prostředí, kde si lidé mohou říct o pomoc.

Protože jen když se dobře staráme o sebe, můžeme dobře pečovat o druhé.

Kam byste chtěla mobilní hospic Nejste sami posunout v následujících letech? Máte plány na rozšíření služeb nebo dosahu?

Naším současným i budoucím cílem je, aby se o mobilní hospicové péči mluvilo čím dál tím více, a to nejen v Olomouckém kraji. Aby se o ní věděla široká i odborná veřejnost. Protože jen to, o čem víme, můžeme skutečně využít. Aktivně se podílíme na osvětě tohoto tématu.

Do budoucna chceme, aby mobilní hospicová péče byla přirozenou a dostupnou součástí zdravotního systému. Aby byla vnímána stejně samozřejmě jako péče v nemocnici. A především chceme, aby každý člověk měl možnost volby. Volby, kde a s kým chce být na konci svého života.

Kdybyste měla jednou větou vyjádřit, co je podle vás nejdůležitější pro důstojný konec života – co by to bylo?

Důstojný konec života pro mě znamená, aby člověk mohl být tam, kde se cítí bezpečně, obklopený lidmi, které má rád. Aby měl čas na ticho, na slova, která je potřeba říct, i na obyčejné chvíle, které najednou získávají úplně jiný význam.

Aby nikdo nemusel zůstávat na konci života sám, aby měl možnost být doma, pokud si to přeje.