Rozhovor s Josefem Gažúrem – závodníkem, zakladatelem spolku a vedoucím JG Moto Action / Motoprox Racing Team

Josef Gažúr je bývalý motokrosový jezdec, komentátor a dnes předseda spolku JG Moto Action – organizace, která podporuje český motokros a stojí i za týmem JG Moto Action Motoprox Racing Team. Povíme si, jak celé tohle dobrodružství vzniklo, jak se staví tým pro sezónu 2025 a co vše obnáší vedení projektu, který chce posunout český motokros dál.

Můžete se na úvod krátce představit – odkud pocházíte, jaká byla vaše závodní historie a jak jste se dostal k tomu, že jste zakládal vlastní spolek a závodní tým?

Jsem z Mostu, který hodně lidí může znát ze seriálu MOST, a nebo podle hesla DYCKY MOST! :-) Pracuji jako specialista distribuce pro firmu Avenier. Je to oblast očkování a moc mě to baví. Mám 5ti letou dceru, které věnuji veškerý svůj čas. Bude mi v červnu 33 let a motokrosu se věnuji od svých 4 let. V dětských kategoriích jsem snad vyhrál vše, co šlo. Několik titulů mistra ČR a také mistr Evropy. Za to vše vděčím svému tátovi, který mě k tomu dostal a který se o mě staral. Hlavně motorku jsem měl vždy bezkonkurenční.

Rodiče šli ale v mých 12ti letech od sebe a musel jsem ze dne na den skončit. Na střední škole jsem poznal tu nejúžasnější ženskou na světě, která je od roku 2018 do teď mojí manželkou. Řekl jsem si, že jsem nedokázal všeho, čeho jsem dosáhnout chtěl. Viděl jsem umírat český motokros, tak jsme s manželkou začali dělat projekty, které tu do teď nebyly. Začalo to galavečerem s názvem Moto Gala Night, který měl 3 ročníky. A byl to snad ten největší a nejhezčí sportovní galavečer v ČR. Ocenili jsme ty nejlepší motokrosové jezdce, legendy umístili do síně slávy. Na tohle motokros v ČR nikdy nezapomene.

Pak jsme si řekli, pojďme zkusit dát šanci několika jezdcům získat podporu a dostat je na závod Mistrovství Evropy v Lokti. To se zase povedlo až nad očekávání a tím vznikl tým JG Motoprox Racing Team. Za pomocí kolegy Mira ze Slovenska se spojily dva týmy JG + Motoprox a vznikl jeden nejsilnější a nejlepší tým v ČR. Na úvod jsme hned měli v týmu největší talenty a naděje v českém motokrosu a také jednoho italského závodníka Rossiho. Ten nám získal největší a historický výsledek pro náš tým, když v červenci 2025 v Lokti získal titul vicemistra Evropy. První rok tým fungoval a hned takový úspěch. Do toho ten náš skvělý marketing. Každý o nás ví a všichni si nás hned zapamatují. A za to vděčím hlavně mé ženě Denise, která se postarala o vznik spolku a také o celý marketing a organizaci různých akcí.

Spolek JG Moto Action vznikl s cílem podpořit český motokros a rozvíjet ho dál. Co vás k tomu nápadu vedlo a jakou vizi jste si pro spolek na začátku vysnili?

Chtěli jsme zvednout úroveň českého motokrosu, která dost klesala. Ať už úroveň závodů, nebo celkově zájem a starost o české jezdce. Dávají do toho tolik peněz a času a ještě riskují každý den své zdraví – a co z toho mají? V ČR nic. Proto jsme chtěli něco změnit. A galavečer to hezky nastartoval. Najednou šlo vidět, že si jezdců někdo váží a jsou vidět.

Pak šlo o to zvednout větší úroveň závodů a týmů. A proto jsme se rozhodli založit vlastní a ukázat všem, jak se to má dělat. Dneska každý jen jezdí a tahá peníze od sponzorů, ale nevrací to těm partnerům zpátky. Chybí lepší marketing a zviditelnění tohoto sportu.

My jsme dělali představení týmu, focení, videa, podpisové akce apod. Měli jsme úplně jiné oblečení a polepy. Měli jsme ten nejhezčí nůžkový stan od RedX jako první u nás. To bylo pro všechny wow. A tím jsme ukázali cestu a nastavili úroveň. Od letošní sezony hodně týmů nevím, zda kopíruje, ale snaží se jít tím naším trendem a za to jsem rád. Protože jenom tak se zvedne úroveň motokrosu u nás a bude o ten sport větší zájem. Jak ze strany dětí, diváků, ale i sponzorů.

Jak byste popsal hlavní rozdíl mezi rolí závodníka a rolí manažera / předsedy spolku – co vás na té druhé víc naplňuje a co je nejtěžší?

Když jsem jezdil, měl jsem zodpovědnost jen sám za sebe. Ale jako manažer zodpovídám za každého člena týmu. Já pro ty lidi dýchám. Hlavně pro své jezdce. Prožívám s nimi každý úspěch, ale i neúspěch, jako kdyby šlo o můj vlastní. Musím říct, že role manažera týmu je pro mě nejvíc. Jako bych se pro to narodil. Starat se o všechny a udělat vše pro jejich úspěch a štěstí.

Horší je ten stres, který je mnohem větší, a také strach. O všechny své jezdce se dost bojím a chci hlavně, ať jsou zdraví. O to sladší je pak, když jsou v cíli a ještě se třeba jako bonus povede nějaký úspěch. Nejtěžší je udržet své emoce a nepřenášet to na ostatní. Každý jezdec je jiný, a proto je důležité i složité s každým mluvit jinak a umět je motivovat a zároveň uklidnit a podpořit. Ale zjistil jsem, že tohle mě na tom baví asi nejvíce.

Team JG Moto Action Motoprox Racing Team pro sezónu 2025 byl právě představen – jak probíhal výběr jezdců a co je pro vás u jednotlivých talentů rozhodující?

Hodně jezdců nás oslovilo samo. Věděli, že to děláme jinak a chtějí být vidět. Vybíral jsem tak, aby jsme si všichni lidsky sedli. Nešlo o to mít ty nejlepší výsledkově, ale lidsky. Jak jezdce, tak jejich rodiny. A to se povedlo. Byli jsme skvělá parta a troufnu si říct, že i rodina. Dneska je rychlých kluků v ČR dost, ale musíte poznat ten diamant a jezdce, který je stylově jinde než ostatní. Proto jsme měli v týmu největší talent současnosti, a to je Marek Novák.

Hodně jsem koukal na mladší jezdce, ze kterých jsem chtěl udělat šampiony. Ale chtělo to i zkušenost, proto třeba Martin Krč, který patří dlouhodobě mezi top jezdce u nás a má několik titulů. A pak jsem si řekl, že to chce někoho, od koho se budeme učit být profík a okoukat něco jiného. Tak jsem kontaktoval italského jezdce Rossiho. To byl úplně jiný level. Rodina úplně nastavená jinak a profíci vším, co dělali. Hodně nám to všem dalo, tahle zkušenost. Motokros v Itálii je přece o dost jinde než v ČR.

V týmu máte zkušené jezdce i mladé talenty. Jaký je podle vás recept na to, aby se profesionální závody a výcvik talentů vzájemně podporovaly a posouvaly dopředu?

Přesně tak. Je potřeba dravé mládí, ale i zkušenost. Učili se od sebe navzájem. Na tréninku spolu mohou jezdit a radit si. To je posouvá. Ale pak i mimo závody, když byli spolu, tak super parta a dokázali se podpořit. Mládí a talent je super, ale nikdy vám tituly nevyhrají. K tomu je potřeba vždy někdo zkušenější a skvělá parta.

Když se ohlédnete zpět – jaké byly největší výzvy při budování týmu a spolku od jeho založení až po současnost?

To je otázka spíše asi na manželku :-) Ale celkově bylo asi nejtěžší tomu dát nějakou tvář. Aby tomu lidi věřili. Sehnat partnery a nastavit vizi týmu. Jakmile jsme měli sponzory, tak jsme mohli postupně plnit, co jsme si vysnili. Nejvíce peněz padlo asi do marketingu. Ale vyplatilo se to. Celkem náročné bylo také absolvovat všechny ty závody jak fyzicky, tak psychicky. Ale stálo to za to.

V sezóně 2024 jste měli tým i na závodech EMX 2T v Lokti. I když jste nevybojovali stupně vítězů, jak hodnotíte tu zkušenost a co si z ní odnášíte do sezóny 2025?

Dalo nám to hodně. Nebudu lhát, ale to pódium byl cíl nebo spíše sen. Jezdce jsme na to měli. Dokonce myslím, že 3 jezdci reálně o to pódium jeli. Bohužel to nevyšlo, ale všech 5 jezdců tam nechalo vše a byl jsem hrdý. Dalo mi to moc motivace do další sezony a ukázalo mi to cestu. Navíc se díky tomuto závodu hodně jezdců a lidí zajímalo o náš tým. Vystřelilo nás to do nebes. A pak jsme mohli v roce 2025 začít silnější.

Jaký je váš přístup k logistice závodních víkendů – jak se připravujete na různé tratě, podmínky a soupeře?

Tady to není nějak specifické. Tratí, kde se jezdí velké závody, moc nemáme a každý rok se opakují. Proto je každý jezdec zná skoro nazpaměť. Každý jezdec se tak připravuje sám. Vždy v pátek se vše zabalí, připraví se motorky a jede se. Po příjezdu na trať se pak rozbalí zázemí, udělají se přejímky a chystáme se na závod.

Motokros je nejen sport, ale i komunita. Jak důležitá je podle vás podpora rodiny, fanoušků a partnerů v tom, aby tým fungoval a mohl růst?

Bez rodiny to nejde. Ale to v žádném sportu. Rodina musí být základ a musí správně podporovat a motivovat. V dětském věku se nesmí tlačit na pilu. Furt jsou to děti a musí je to bavit. Postupně se pak přidává zátěž a profi přístup. Ale u nás se tím živit nedá, proto bych to vždy bral jako koníček a zábavu. Ale je to hodně drahá a hlavně nebezpečná zábava. Dneska buď máte bohaté rodiče, a nebo umíte sehnat sponzory. Je to jeden z nejdražších sportů, co znám. Musí se platit kondiční trenér, trenér na tréninky, závody, motorky, soustředění v zahraničí apod. V tomhle sportu vám u nás málokdo dá něco zadarmo.

Kromě závodění provozujete i různé aktivity spolku – od projektů až po Moto Gala Night a další akce. Co byste řekl, že je největší přínos těchto akcí pro celou motokrosovou komunitu?

Jak bylo vysvětleno výše, tak šlo hlavně o to, aby motokros šel více vidět. Aby někdo ocenil úsilí těch jezdců, mechaniků a rodičů. Ocenili jsme na této akci snad všechny. Takový galavečer si tento sport opravdu zasloužil. Ale i to bylo dost drahé to organizovat, protože jsem to chtěl dělat vždy na top úrovni. Sponzorů už moc nebylo, tak jsem se rozhodl plně se soustředit na tým a galavečer na chvilku vypustit. Ale kdo ví, třeba se k tomu zase vrátím.

Jak vidíte budoucnost českého motokrosu – jaké změny nebo posuny byste si přál, aby se v příštích letech udály?

U nás bohužel moc zlepšení v dálce nevidím. Je potřeba hlavně pracovat s dětmi. Ale nesmí se zapomínat na ty velké, co už jezdí a tvoří základ českého motokrosu. Hodně jich končí, protože jim to nic nedává. Nemají motivaci. Titul mistra ČR je hezký, ale zapomene se na něj a furt vás to stojí víc, než dostanete zpět. Je potřeba začít dělat více marketingu a více pracovat s partnery.

Zvednout úroveň závodů, aby se o to zajímala televize a více sponzorů. Dneska jezdec, když jede na závody a vyhraje, tak furt v tom je x tisíc v mínusu. A to pak nikoho nebaví. Je potřeba začít jezdce platit, aby se ulevilo rodinám. Uvidíme, co se stane v budoucnu. Náš tým ale ukázal cestu. Přál bych si, aby úroveň českého motokrosu byla aspoň na podobné úrovni jako závody v Německu.

Kdybyste měl někomu poradit, kdo uvažuje o tom založit svůj motokrosový projekt nebo tým – co byste mu doporučil jako první krok?

Hlavně mít za sebou silného partnera. Ale také je třeba si uvědomit, že penězi si tým ani výsledky nekoupíte. Musíte mít tu správnou chemii a talent na to vytvořit tým a soudržnost. Manažer a trenér dnes musí být více psycholog než vše ostatní. Je potřeba mít čich na talent a na lidi. A nejlepší je úplně odlišit se. Dneska jsou všichni stejní, a nebo kopírují. Vždy je potřeba se odlišit a ukázat, že to jde i jinak.

Otázka na závěr – kdybyste měl jednou větou vyjádřit, co pro vás znamená závodění, vedení týmu a práci se spolkem – co byste řekl?

Kdybych se tím mohl živit, tak bych řekl, že je to moje životní poslání a vysněná práce. Peníze to ale nevydělává, ale naopak je to bere. Proto je pro mě nejvíc samozřejmě rodina a má práce, která mě živí. Tým je krásný koníček, který mě naplňuje a motivuje vymýšlet furt něco nového. Mám radost, když jsou všichni v týmu šťastný a nic jim nechybí. Proto jsem udělal tým a proto jsem tu pro ně. Tým beru jako rodinu, kterou nikdy nechci zklamat.