Rozhovor s Jakubem Smržem, závodníkem za Smrz Racing

Od profesionálního závodníka ve světových šampionátech až po manažera vlastního týmu Accolade Smrz Racing BGR. Jak vypadá zákulisí motocyklových závodů, proč je zázemí v paddocku klíčové a jak v tom všem pomáhá týmový stan od RedX?

Jak byste dnes popsal svou roli – jste víc bývalý závodník, týmový manažer, nebo člověk, který žije motorsportem na sto procent v různých rolích?

Oficiálně jsem majitel a manažer týmu, ale jak s oblibou říkám, jsem děvče pro všechno :-)

Samozřejmě mám na starosti zajistit, aby sezóna po finanční i organizační stránce proběhla tak jak má. Ale vzhledem k tomu, že mám blízko k technice a baví mě to, podílím se i na přípravě či stavbě závodních motorek, na závodech řeším data z motorky a nastavení. Ale také řídím kamion a podílím se na stavění stanu a zázemí. Takže co je třeba.

Když se podíváte zpátky na svou závodnickou kariéru – jaké momenty pro vás byly nejzásadnější a co vás postupně přivedlo k vlastnímu týmu?

Asi se nedá říct, co bylo nejzásadnější. V kariéře, jak to bývá, byly úspěchy i neúspěchy, hodně by člověk udělal jinak, ale co bylo pro mě od mala stěžejní, že mě táta vedl k mechanické práci a když jsem závodil, vždy mě zajímala data, podvozek a proč něco funguje nebo nefunguje a jak to funguje.

A také díky kontaktům a mnoha letech v MS jsem měl dobrý předpoklad zůstat u závodů. Navíc mě závody baví jako takové.

Co všechno obnáší chod týmu jako Smrz Racing – od plánování sezóny přes práci s jezdci až po logistiku a zázemí na závodech?

To kdybych měl popsat, asi bychom to byli dlouho. Ale ve zkratce dva závody před koncem sezóny 2025 nám začala sezóna 2026.

Nejdřív je třeba mít sezónu finančně zajištěnou, na přelomu října se musí poslat přihláška promotérovi, ale k tomu už musíte vědět, jako značku motorek pojedete, s jakými jezdci a pár týnu na to vám přijde potvrzení o přijetí.

Pak je třeba dát dohromady tým (mechaniky, techniky, PR, atd.), vyřešit smlouvy s jezdci a partnery a pak se začíná s technikou. Objednat motorky, motory, díly a posléze vše připravit. U toho se souběžně řeší plánování, logistika, vybavení a zázemí.

Před sezónou jsou to potom testy a pak samotná sezóna, kdy je to opět o plánování, logistice, zázemí a práce na závodech. Data, nastavení, chod týmu, práce s jezdci. Takový koloběh života, někdy to samý dokola, ale přitom nikdy stejná situace.

Jak vypadá typický závodní víkend z vašeho pohledu – kdy přijíždíte na okruh, co se děje první den, jak vypadá příprava motorek a jezdců?

Na okruhu musíme být v úterý večer, protože ve středu najíždíme do depa a začínají přípravy. Občas dorazíme ve středu nad ránem, ale to pak samozřejmě není ideální fungovat celý den po noci za volantem.

Když nás pustí do depa, začíná závodní “víkend”. Vyložit z kamionu věci na stavbu zázemí a postupně stavět. Takže stan, vnitřek stanu, kuchyně a místo pro hosty. Každý rok se snažíme posouvat, zlepšovat, zvětšovat a především mít zázemí, které je co nejhezčí.

Co jsou pro vás jako pro tým největší organizační výzvy – cestování, technika, počasí, harmonogram závodů?

Rád bych odpověděl, ale ty výzvy se mění jak na houpačce. Někdy jsou problémy v organizaci a logistice, někdy finance, někdy zlobí technika, někdy mechanici a někdy jezdci.

Závody jsou v tomhle hodně pestrý a člověk nikdy neví, co se zrovna stane. A na samotných závodech to není jiný. Kartami může zamíchat počasí, pády, smůla, technika...

Fanoušci často vidí hlavně trať, ale ne to, co se děje v paddocku – jak důležité je mít tam kvalitní zázemí pro tým, jezdce, partnery a fanoušky?

Přesně tak, většina lidí vidí několik “bláznů”, co jezdí dokola a snaží se v sobotu nebo neděli vyhrát. Ale z našeho pohledu jsou závody týden, ne jen závodní dny a mít dobré zázemí je alfa omega týmu.

Nejen, že se tým na závodech cítí dobře, ale stejně tak jezdci. Tým vypadá profesionálně, což zvedá jeho kredit a k tomu zázemí pro hosty, partnery a kamarády a bez těch bysme závodit nemohli.

Samotná práce s jezdci a na motorkách, to je samozřejmě ta třešnička na dortu, ale práce s lidmi kolem týmu, kteří nás podporují a nebo podporovat budou, u toho to vše začíná a končí a jde to ruku v ruce se samotným závoděním.

Jaké všechny role plní týmový stan – je to dílna, kancelář, chill zóna pro jezdce, místo pro partnery a média?

Náš stan, o velikosti 12 x 6 metrů a k tomu kuchyně 6 x 4 metry, to je v podstatě vše v jedno, multifunkční prostředí.

Když to vezmu odzadu, je to kuchyně a posezení pro hosty, zároveň ta zmíněná chill zóna. Kde se potkáte s našimi jezdci, mechaniky, když mají čas na jídlo nebo na kafe, se sponzory, kamarády, doprovodem jezdců, ale i třeba s lidmi z jiných týmů.

Snažím se mít prostředí, kam chodí lidé rádi. Pak je takzvané zázemí, kde jsou kola a pneumatiky, nejdůležitější náhradní díly, takový menší sklad. Prostě vše, co nechceme mít na očích a co je vidět v té reprezentativní části.

No a pak je to přední část stanu, kde jsou motorky, stoly s počítači a monitory a kde se děje to nejdůležitější. Nejen práce na motorkách, ale i na počítači. Takže takzvaně vše v jednom :-)

Proč jste se rozhodli právě pro profesionální nůžkové stany a jak jste se dostali ke spolupráci s RedX?

Je to celkem jednoduchý příběh…jak jsem se už zmínil, snažím se stále zlepšovat a posouvat a po letech nás svedly cesty s Honzou Tauškem, s kterým jsme vyrůstali, zažili závodnické začátky a pak se v průběhu let pravidelně vídali.

A když jsem se dozvěděl, čím se Honza zabývá, jaké má RedX produkty a jak je na tom s kvalitou, nebylo o čem přemýšlet. RedX mi nejen vždy vyšli vstříc, ale zároveň byli flexibilní. Začalo to novou plachtou na náš starý stan, pak vybavení do stanu ve formě lavic, židlí, servírovacího pultu.

Pak to byl další stan a nakonec jsme letos skončili u nůžkového stanu o velikosti 12 x 6 metrů. Experiment, který vyšel a nám ušetřil hodně času, hodně místa a udělal vše podstatně hezčí. A pokud s někým spolupracuji, vždycky se držím lidí, kteří dělají svou práci dobře, s kterými je příjemná spolupráce a a jsou flexibilní a otevření zajímavým nápadům.

A pokud mají rádi motorku, je to úplně dokonalý :-)

Co je pro vás u stanu klíčové: rychlé postavení a složení, stabilita ve větru, možnost spojování modulů, potisk v týmových barvách, nebo něco úplně jiného?

Je to asi všechno. Samozřejmě rychlé postavení, tím můžeme ušetřit několik hodin. Pak samozřejmě potisk, který prodává naší značku a zvyšuje vizibilitu a byť to není často, je to stabilita ve větru. Letos jsme takovou situaci zažili v Portugalsku, kde třetina stanů v paddocku zmizela... My jsme dopadli dobře, stan zůstal na místě a byly z toho jen malé škody.

Jak vnímáte vizuální stránku paddocku – pomáhá vám stan i jako součást brandingu týmu, rozpoznatelnosti pro fanoušky a partnery?

Samozřejmě, musíme být na první pohled vidět zvenku, musíme už zvenku na dobrý pohled dobře a profesionálně vypadat. A vnitřek je hlavně o tom, aby vše vypadalo hezky a všude bylo čisto a pořádek.

Funguje závodní stan i mimo závody – například při testování, promo akcích, setkáních s partnery nebo fanoušky?

Máme menší stany od RedX, které občas použijeme při akcích pro partnery nebo testování, ale ten hlavní, ten je permanentně v kamionu a má své pevné místo.

Co plánujete se Smrz Racing v dalších letech?

Letos byla poslední sezóna pro kategorii World Supersport 300 kterou od 2026 nahrazuje World Sportbike. Vyšší obsak, větší výkon a větší náklady :-)

Takže začínáme materiálně od nuly, ale jsme přihlášeni a rozhodně věřím, že budeme vidět, nejen na trati, ale i v zázemí. Plány jsou dobré, zatím ještě ne oficiálně oznámené, takže nás musíte sledovat.

Otázka na závěr – když se ohlédnete za posledními sezónami – co podle vás nejvíc pomohlo posunout tým zase o krok dál?

Neustále se snažíme posouvat technicky, co se motorek a materiálu kolem motorek týče. Ale ruku v ruce s tím jde zlepšování zázemí.

Aby bylo hezčí, praktičtější, reprezentativnější a pro tým, jezdce, doprovod, sponzory a kamarády útulnější. Nemáme se za co stydět, ale chceme se posouvat dál, takže věřím, že s RedX přes zimu nějaký upgrade vymyslíme.

Já mám občas bláznivý nápady a oni se jich hned chytnou a realizují. A to je na tom to nejhezčí!