Rozhovor s Jakubem Kornfeilem - Kornfeil Schooling Team

Jakub Kornfeil, bývalý jezdec mistrovství světa silničních motocyklů, dnes předává zkušenosti z vrcholového motorsportu mladým jezdcům prostřednictvím Kornfeil Schooling Teamu. Rozhovor s ním prozrazuje, jak „akademie" funguje, co se na trati dá naučit za jeden den a proč je správné zázemí pro motorsport klíčové.

Můžete se krátce představit – jak jste se od závodění v mistrovství světa dostal k založení Kornfeil Schooling?

Dobrý den, jmenuji se Jakub Kornfeil, je mi 33 let a jsem bývalý úspěšný motocyklový závodník. Během celé své kariéry jsem se setkával s mladými motocyklovými talenty. Měl jsem k nim vždy velice blízko, a jelikož mě mentoring a předávání zkušeností baví, tak v podstatě nebylo o čem.

Kornfeil Schooling nabízí celodenní tréninky na různých okruzích v Česku i na Slovensku. Jak vypadá typický den na vaší „akademii" od příjezdu po předání certifikátů?

Mám několik různých programů. Ať už individuální koučink, Kornfeil Schooling Days či například zimní BootCampy ve Španělsku. Začíná se vždy úvodním slovem, nastíněním harmonogramu, poté začíná první teoretická část výuky, kdy se bavíme o tom, jak funguje technika. Druhá část je praktická, přičemž jezdci se snaží uplatnit nasbírané info na trati. Poté následuje opět teorie a znovu praxe. Do toho oběd, výuka u flipchartu, televize, počítače. Za ten den se toho stihne spousta.

Na Schooling přijíždějí začátečníci i zkušení jezdci. Jak pracujete s tak rozdílnými úrovněmi a co mají společného?

Nedělám mezi nimi rozdíl. Informace, které zaznívají, se hodí všem věkovým kategoriím. Učím je zcela nové věci, které doposavad neslyšeli. Jedná se o zcela odlišnou formu výuky, než je běžné. Má to úspěch a jsem za to moc rád. Jezdci zrychlují mílovými kroky. Učím je basics a zároveň i takové věci, které je dokáží zrychlit z tréninku na trénink.

V programu kombinujete jízdu na trati s teorií, koučinkem u televize a tabule i individuální výukou. Proč je podle vás tahle kombinace důležitá a nestačilo by jen jezdit?

Jezdit nestačí. To dělají všichni. Dnes každý přijede na trať, vytáhne motorku a jde jezdit. Tohle je špatně. Trénink musí mít koncept, jasný cíl a musíš přesně vědět, na čem pracuješ. Jedině takhle dokážeš dlouhodobě růst. Dron a GoPro záběry jsou pro mě klíčovou součástí kvalitního koučinku. Není nic víc, než když se jezdec vidí ihned po sesednutí z motocyklu, a já s ním mohu konzultovat jeho jízdu.

Letos jste přidal i Winter Bootcamp ve Španělsku. Co vás k tomu vedlo a v čem se liší od tréninků na českých a slovenských okruzích?

Původ myšlenky přišel někdy loni v létě. Jelikož vím, že zimní příprava je nesmírně důležitá, tak šlo jen o to vymyslet, jak to zvládnout logisticky. Je důležité být před sezónou rozježděný. Vloni jsme strávili týden v Itálii, ale nebylo to ono. Jediné stálé počasí v Evropě během zimy je ve Španělsku, a proto jezdíme tam. Španělé mají mnoho tratí, stálé klima a opravdu výborné podmínky k ježdění. Liší se převážně v tom, že všichni jezdci spí na jednom hotelu a po pár dnech se z vás stanou kamarádi.

Závodní stany a zázemí v paddocku jsou nedílnou součástí motorsportu. Jak důležité je podle vás kvalitní zázemí pro jezdce a jak ho řešíte na akademii?

Nesmírně důležité. Pohodlí jezdce je stejně důležité jako kvalitní trénink či spánek. Pokud se jezdec necítí dobře, nepodává 100% výkony. Letos jsme na tom hodně zapracovali a kromě kvalitního nůžkového stanu 9×3 m od firmy RedX jsme zařadili i koberce a další výbavu stanu.

Napsal jste knihu Definice sportu. Co vás motivovalo ji napsat a co si z ní může vzít někdo, kdo se na motorku teprve chystá?

V covidovém období nebylo moc co na práci a myslím si, že to bylo ideální období pro vytvoření něčeho takového. Vždy jsem měl v hlavě, že jednoho dne napíšu knihu. Kniha je inspirativní a poučná, psaná jednoduchou formou, a hlavně tak, aby si z ní každý čtenář něco odnesl. V podstatě mi šlo o to, aby kniha byla pro nejrůznější sportovce napříč odvětvím. Tudíž ne pouze pro motocyklové závodníky.

Když se ohlédnete za dosavadními ročníky akademie – jaký moment nebo progres některého z jezdců vás nejvíc potěšil?

Jednoznačně Romčo Masár. V roce 2024 vyhrál všechno, co se dalo. Titul České republiky, Slovenské a taky Maďarské. Stal se mistrem Evropy a do toho se vždy postavil na stupně vítězů i v Itálii. V roce 2025 přestoupil o kategorii výš do Ohvale 160ccm a v jeho debutové sezóně se dokázal kvalifikovat na mistrovství světa do Valencie. Tam v celosvětové konkurenci nejlepších 44 závodníků (jako druhý nejmladší) nakonec obsadil krásné 14. místo. Letos láme rekordy na všech okruzích, kam zavítá, a přepisuje knihy motorsportu.

Motorsport je sport, kde se pracuje s rizikem. Jak přistupujete k bezpečnosti na akademii a jak učíte jezdce pracovat se strachem?

Mladí závodníci nemají pud sebezáchovy. Všechny tratě musí splňovat bezpečnostní parametry a zaplať pánbůh výstroj jezdce je dnes na takové úrovni, že málokdy se něco přihodí.

Kam byste chtěl Kornfeil Schooling posunout v následujících letech? Plánujete další tratě, formáty nebo rozšíření do zahraničí?

Je to otázka, kterou si pokládám dnes a denně. Co se týče týmu, tak je potřeba to dělat i nadále hlavně kvalitně, a ne kvantitativně. Mám to založené na individuálním přístupu a chci v tom pokračovat. Mám takový pocit, že lidi to cení. Co se týče projektů, tak už teď chystám něco velkého na léto, zatím nechci prozrazovat. Do toho běží Kornfeil Schooling Days a pomalu začínáme připravovat další Winter BootCamp.

Kdybyste měl jednou větou vyjádřit, co je podle vás nejdůležitější pro jezdce, který chce na trati zrychlovat – co by to bylo?

Přijít na Kornfeil Schooling a být otevřený novým výzvám.